Tak jsem zas jednou vyrazil na lovecké zkoušky, a to do Prahy-Dubče. Máme to tam kousek, ani jsem nevěděl, že je tam takovej velikej rybník. Sice jsem jel jen jako odborný poradce, poněvadž panička tam jela troubit, ale i tak jsem si to užil. Když jsem viděl, jak padaj kachny na rybník, najednou se mi chtělo zase plavat a aportovat. To je jinačí zábava než nějaký umělý aporty. Třikrát jsem při přesunech vlezl do rybníka a chtěl jsem si vyslídit taky nějakou kachnu. Byly to zkoušky ohařů, tak jsem koukal, jak jim to jde. No, někomu to šlo a někomu taky občas ne. Třeba najít kachnu v rákosí. To bych zvládnul hned. Koneckonců já tyhle zkoušky mám, takže si můžu dovolit moudrý řeči. Po zkouškách jsme jeli do hospody, což byl dobrý nápad. Měli jsme guláš, pak se zase troubilo a jeli jsme domů. Byl jsem z toho docela utahanej, tolik dojmů, jako třeba ty voňavý kachny nebo ohaří holky.
Zkoušky z vodní práce Dubeč
