Na barvářské zkoušky honičů jsme letos poctivě trénovali – v červenci jsme byli na výcvikovém víkendu organizovaném Klubem chovatelů jezevčíků, stopy a drobné disciplíny jsme opakovali i na táboře v Lučkovicích a samozřejmě i při individuálním tréninku. V týdnech před zkouškami, na něž jsme se přihlásili společně s Janou a Bronym, jsme využili také možnost zúčastnit se tréninků, které pro zájemce pořádali organizátoři zkoušek. Tréninky probíhaly v přátelské atmosféře a krásném prostředí v okolí Kostelních Střimelic a pejsci i my jsme se na ně těšili. Zkoušky pořádal Klub chovatelů teriérů ve spolupráci s OMS Praha-východ, ale volná místa bylo možné obsadit i dalšími plemeny, takže se na startu nakonec sešlo šest borderteriérů, jeden Jack Russell teriér, jeden Parson Russel teriér (Bronco), tři jezevčíci dlouhosrstí trpasličí a jeden standardní (Andy).
Týden před zkouškami došlo ke změně zkušebního řádu ohledně dlouho diskutované disciplíny „Vyhledání a chování u střelené zvěře“. Dosavadní podoba disciplíny byla častým terčem kritiky, protože se při ní střelený kus přenášel na vybrané místo v lese do vzdálenosti asi 100 koků a pejsci měli na povel kus proti větru vyhledat. Tam pak měli předvést chování u kusu, tedy zájem o střelenou zvěř, hlásit apod., nebo se po ověření vrátit k vůdci. Disciplína se zkoušela samostatně buď na jednom místě pro všechny po skončení práce na stopách, nebo pro každého pejska po ukončení práce na topě tak, že se prase přeneslo. Kritika mířila hlavně na to, že prase při tomto způsobu jako by do lesa přilétlo – nezanechalo stopy, když bylo přineseno. Nicméně takto jsme to trénovali a nakonec byla krátce před zkouškami vyhlášena změna s okamžitou platností od 1. 10., tedy právě ode dne, kdy se zkoušky konaly. Nyní se disciplína zkouší ke konci práce na stopě. Pes se vypustí asi 50 m před koncem, vůdce zůstane stát a pes má střelenou zvěř sám dohledat. Změny nastaly i v hodnocení chování u kusu, například u oznamovače již nestačí, že zvěř ověří a přijde k vůdci, ale má viditelně projevovat snahu vůdce ke zvěři dovést. Rozhodčí nás tedy hodnotili již na základě nového předpisu, ale vzhledem k tomu, že vůdci trénovali na zkoušky ještě podle původních pravidel, nebyli přehnaně přísní.
Tentokrát jsme si vylosovali číslo deset, čímž jsme se ocitli jednak v jiné skupině než Brony s Janou, ale také ve skupině, která šla nejdříve na drobné disciplíny. Začínali jsme voděním, Andík šel na volno a musím říci, že se v této disciplíně opravdu zlepšil. Také jsme jí věnovali dost času! Dostali jsme 4 a čekali, až budeme na řadě s odložením. I tuto disciplínu Andy zvládnul pěkně, po celou dobu zůstal ležet na místě. V naší skupině bylo několik pejsků, kteří obě disciplíny zvládli navolno, ale také jeden, kterému se odložení nepovedlo a musel ze zkoušek odstoupit. Poté jsme se odebrali přes louku k lesu, kde byly připravené stopy. Počasí bylo nezvykle letní a odpolední teploty se vyšplhaly až na 27 stupňů, takže jsme na stopu měli celkem těžké podmínky. Los nám určil až poslední stopu č. 11 (dvanáctka se nešla kvůli odstoupení jednoho pejska), na kterou jsme vyrazili až v půl druhé odpoledne. Andík se celý den těšil do práce a neměl čas se ani napít, takže to pro něj bylo náročné, i vzhledem ke stáří stopy, která se připravovala ráno. Nicméně vyrazil po stopě velice jistě a svižným tempem, dvě odbočení po jiné stopě si vzápětí sám opravil a po vypuštění kus dokázal bez potíží najít. Chování u kusu nebylo příliš důrazné, tak jsme si vysloužili trojku. Za práci na stopě byl Andy velmi pochválen jako pes, který opravdu šel po celou dobu zalehlý v barvářském řemeni. Po zhodnocení práce skupiny a udělení závěrečných známek za poslušnost (dostali jsme 4) jsme se přesunuli do myslivecké chaty MS Kňour Stříbrná Skalice, kde jsme čekali na slavnostní vyhlášení výsledků.
Po sečtení bodů a vyplnění dokumentů, s nimiž jsme s Janou pořadatelům pomohly, stejně jako s přípravou diplomů, tabulek a placek před konáním zkoušek, došlo kolem páté na udílení pohárů a diplomů. Andy jako jezevčík bohužel neměl nárok na CACT a pohár, takže za své krásné 2. místo z 12 pejsků (234 bodů, I. cena) získal jen diplom a malý suvenýr, ale to nezmenšuje hodnotu jeho výkonu. Opět se projevil jako pejsek s velkým talentem pro práci na stopě a v drobných disciplínách předvedl také pěkné výkony. Vítězný borderteriér Amon s vůdcem Josefem Bradáčem získal krásných 281 bodů. Náš kamarád Bronco White Fascination s Janou si ze zkoušek absolvovaných v I. ceně odnesli tituly CACT a CCT a krásný pohár. Zkoušky byly dobře zorganizované, zázemí na chatě MS Kňour bylo pěkné a počasí se také vydařilo, takže na tyto zkoušky budeme rádi vzpomínat, stejně jako na nácviky, které pro nás neúnavně organizovali pánové Miloš Vinklárek a Štěpán Varga – děkujeme.
Andy glosuje: Copak zkoušky, to jsem zvládnul levou zadní, ale to skvělý uzený v chatě! Mňam! Já se vám tak přežral (ještě že panička neví, od kolika lidí jsem kousek nebo víc kousků pod stolem dostal), že jsem druhej den nechtěl jíst a panička myslela, že mi není dobře. Jenže pak se zeptala Broníkovy paničky a zjistilo se, že Brony je na tom stejně a že jsme akorát pořádně nacpaný. No prostě bezva akce! Jo a taky mi přijde, že už mě panička ňák líp poslouchá.
