Setkání s kňourem

Tak dneska vám napíšu, co jsem dělal celej květen. Léčil jsem se. Potkal jsem totiž nervózního kňoura, který mě nabral tím velkým zubem. Domů jsem došel po svejch, na břiše jen malou dírku. Nebylo to moc nápadný, ale druhej den už mi bylo dost blbě. To bylo na Čarodějnice. Takže žádný buřty a tak. Jel jsem ráno k doktorovi a hned jsem šel na operaci. V nemocnici jsem byl dva dny, do druhýho dne do večera. Pak jsem byl ještě sedmkrát na převazu a kontrole, až skoro do konce května. Panička mi ušila dvě trička. Taky mi musela vyplachovat ránu. Doktor totiž musel rozříznout velkej kus kůže, aby mě mohl operovat vevnitř. Měl jsem proraženej hrudník mezi žebrama asi čtyři centimetry. Z nemocnice si toho moc nepamatuju, protože jsem měl nějaký opiáty a to je asi jako když se lidi opijou. Někdy si toho taky moc nepamatujou. Měli tam dobrý jídlo a já celej čtvrtek nežral, takže když jsem se probral a dostal konečně jídlo, sestry mě chválily, jakej jsem hodnej a hezky žeru. Chválila mě i panička, že všechno trpělivě snáším. No řeknu vám ale, ten první převaz byl děsnej. Obvazy se mi nalepily na ránu a moc mě to bolelo, ale ani jsem nepípnul, jen jsem se cukal. Jsem přece lovec, že jo. Nebudu bulet jako holky. Jsme ale rádi, že už to máme za sebou a že to se mnou dobře dopadlo. Výhodný bylo, že jsem dostával všelijaký dobroty a celkově jsem byl ze všech stran rozmazlovanej. Teď si prej mám zase zvyknout, že se bude poslouchat. No jo, vždyť jsem hodnej pes. No né?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *