V neděli jsme byli na zimní túře s kámošem Cipískem a našim lidma. Šli jsme z Dobřichovic na Skalku a pak do Řevnic. V lese bylo nejdřív mokro a taky bláto a nahoře pak sníh, ale taky dost mokrej. Takže jsme byli s Cipískem zabahněný. Ale za ty buřtíky to stálo. Pak na mě ale trochu padla únava a občas jsem stávkoval a nechal se nést (no dobře, hlavně to bylo kvůli tomu blátu, strašně nerad chodim blátem, kdyby vám bláto při každým kroku cákalo na holý nebo jen trošku chlupatý břicho, taky by se vám to nelíbilo). Ale cesta dolů byla kratší a tak jsme to všichni zvládli, i když teda Cipíska už trochu bolely nohy, protože už má na to věk. Ve vlaku jsme byli hrozně hodný, protože jsme hned usnuli. Doma jsem dostal super jídlo se syrovým masem, protože jsem podal sportovní výkon a ušel asi tak deset kilometrů po kopcích a navíc napůl ve sněhu.