Ve čtvrtek jsme brzo ráno jeli do Tuřan, kde se konaly barvářské zkoušky honičů. Byli tam dva ridgebackové, tři dalmatini a jeden foxteriér. Já jsem nesoutěžil, dělal jsem tam něco jako odborný dohled a poradce. Panička dělala trubače. Zkoušky byly v lese u Mšece. My jsme se schovali v lese u konce stop a tam jsme čekali na jednotlivé závodníky. Nejšikovnější byl foxteriér, to jsem tak trochu čekal (když tam nebyl žádnej jezevčík). Ale bylo tam i pár šikovných jiných pejsků, jen jim většinou moc nešlo chování u kusu. Mně se v lese moc líbilo, protože jak jsem teď kvůli úrazu chodil pomalu, tak jsem se už dlouho do lesa nedostal. Tady jsem úplně zapomněl chodit pomalu a panička měla radost, že se mi noha zlepšuje. V pátek jsme jeli do Tuřan zase a tentokrát byly barvářské zkoušky, které vyhrál dalmatin Figaro. Pak rozhodčí počítali výsledky a já jsem si šel namluvit tu nejhezčí fenku ridgebacka, ale jedna mladá dalmatinka to nesprávně pochopila, že si budeme hrát všichni tři a plácla mě vší silou po zádech, tak jsem se zas odbelhal k paničce a ona mě k holkám už nepustila, protože s tím ramenem si podle ní ještě takhle hrát nemůžu. Dostali jsme oběd, provedli jsme slavnostní zakončení, které jsem už prospal pod lavičkou, a jeli jsme domů. Byl jsem ze všeho děsně utahanej, ale jsem rád, že jsme na zkoušky jeli.
Na zkouškách BZ a BZH
